K zamyšlení

Dívka noci (2.)

4. února 2012 v 22:00 | Iva |  Povídky-Kapitulovky
Adriana,tedy moje nejlepší a jediná kamarádka onemocněla.Nebo prostě nepřišla na první hodinu.Za to třídní hvězda Denisa,ta nemohla chybět už od odemčení školy.Samozřejmě po celou dobu čekání před školou i potom mi zpříjemňovala život narážkami a už vůbec svojí přítomností.Když si užívala svých pět minut slávy za dupnutí na nohu mé bezvýznamnosti,tak aby toho nebylo málo přišel její kluk a za stálého chichotání obdivovatelek jí začal líbat.Není nic lepšího,než podpatkem do palce na noze.A ještě k tomu vidět tu jejich rádoby scénku z romantickýho filmu.O to opravdu nestojím.V šatnách se radši moc dlouho nezdružuju,a to hlavně,že většina lidí tady by mě zase nějak shodila nebo pomluvila.Takhle to je pořád.
Když dojdu do třídy,tak se všichni podezřele moc zklidní,jako kdybych jim přetla nit.Sednu si na svoje místo,otevřu učebnici fyziky a do zazvonění se na nikoho nepodívám.Nečekám ani,že by se chtěl zrovna se mnou někdo bavit.U nás na škole jsem naprostý vyvrhel.Všichni mě tady nenávidí už od 4. třídy,protože jsem chytila rapla a označila svého třídního za úchyla,protože se mi pořád zjevoval ve snech a přez den v kabinetě mne ošahával.Nikdo mi neuvěřil a já jsem stále ještě považována za lhářku.A tak se raději nikomu nesvěřuju.
Zvoní.
Celá hodina je o ničem.Učitel celou dobu papouškuje výklad o motorech a jejich výhodách oproti parnímu stroji a nezbývá než si dělat zápisky bez ohledu na to,jestli všechno chápem.Až když zazvoní na přestávku(a že je to hodně dlouhá doba) se učitel přeruší.
"Příští hodinu si napíšeme písemku na všechno,co jsme dnes brali."
Tím si ode všech vyslouží několik vraždících pohledů a nesouhlasné bručení.Na matematice,kterou máme hned potom,se zázračně objeví Adriana.
"Ahoj!Malinko sem nestíhala,vim"
"To neva Adri,hlavně,že seš tady.Ty paka bych nepřežila."
Adriana je jediná kámoška,který můžu ve všem věřit.Není sice dokonalá,ale dá se s ní povídat a navíc,jsme kámošky už od doby,co se moje "lhaní" dostalo na povrch.Ona mi taky ze začátku nevěřila,ale jednou mě viděla,jak mi třídní domlouval,že
takové věci už nikdy neřeknu.Takže jsem jí mohla všechno povědět.Ona jediná o mých snech ví.
Anglina.Anglina.Díky Bože,že mi jazyky-alespoň tenhle-jdou.Tyhle dvouhodinovky máme půlený,a já jsem ve skupince s vcelku přijatelnýma lidma.
Zbytek vyučování se nevyhýbá normálním kolejím.Na obědy už radši nechodím,nechci dělat problémy s přesazováním všem okolo.Nikdo se mnou totiž nikdy nechce sedět.Nikdy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama