K zamyšlení

Březen 2012

30. března 2012 v 6:39 | Iva |  Téma Týdne
Někomu z Vás se možná může zdát,že tohle téma je tak lehké,že by jste ho za chvíli měli.Ale co mám napsat já,když se občas ani sama v sobě nevyznám?

Dívka noci (5/1.) Já

29. března 2012 v 18:06 | Iva
Asi přišel čas,aby jste poznali MNĚ jako osobu.Od začátku.Jsem Jessie.Z prvního pohledu jsem nijak zvláštní 15 letá holka.Všimnete si modravě černých vlasů,sahajících až po moje boky.Nemám akné ani žádné jiné problémy s pokožkou,snad jen,že jsem dost bledá,jako papír.Moje kůže má opravdu takovou mrtvolnou barvu,snad i ten nebožtík je živější,co se tohohle týče.Jemnou linku obočí a pod ním dlouhé,ale nemalované řasy.Řasy mi,alespoň jak tvrdí Andy,dost zvýrazňují oči.Oči.Kdybych neměla být sebekritická,tak se mi moje Tyrkysové oči líbí,ale jsou tak zářivé,že některé i odrazují,protože si myslí,že se jen snažím zviditelnit čočkama.Nenosím kontaktní čočky!
Dále až dost dobře rovný nos a pod ním tenká ústa,od krve úplně rudá.Ústa.Vy,brány mého dechu...
:) Takhle nějak to říkal Shakespeare,že?
No,pokračujme v prohlídce.Teď bych asi měla popsat postavu celkově.Každá holka si o sobě myslí,že je tlustá.Já ne.Vsadím krk,že mi i Klára závidí moji figuru. :) Když by se to shrnulo asi si myslíte,jak jsem krásná,ale zas tak si nevěřím.Nemaluju se,nenosím make-up ani minisukně.Jak jsem řekla,jsem normální holka,ale asi fakt jen z prvního pohledu.

Jsem sama se sebou vyrovnaná a spokojená se svým zevnějškem.Ale je tu pár věcí,co mě dost hlodá duši.Za prvé-sny.Je krásné být v říši snů a snít,ale ne když vás někdo v těch snech ustavičně zabíjí!!Posledních pár měsíců už mi sice ve spánku nejde o život,sny jsou uklidněnější,ale přezto zvláštní-Jsou z jiné doby!Zdává se mi o chlapci v obleku,který je podle všeho mým sluhou.On je úžasný a jen zřídka mě oslovoval jménem.Jinak mi říká "Má paní" nebo "Slečno Mine".Mine znamená kopat nebo dolovat,ale taky Mine jako moje.Sebastian-tedy můj snový doprovod je skutečný chlapec a aby toho nebylo málo můj nový spolužák a kamarád.Přišel do školy v půlce roku a k tomu ještě s reputací rozhozenou různými Klářinými smyšlenkami o tom,že vraždil na školách dívky mně podobné.Byl to drb,ale to,že střídal školy ve snaze mně najít je pravda.Zatím nevím,jak na mně přišel,a nevím ani,proč mě hledal,ale dost mi to zalichotilo,že mne můj chlapec ze sna tak dlouho hledal.

Můj druhý problém,který slovem kamarád také navazuje na problém předchozí je-jak už jsem napověděla-Kamarádství.Na celé škole-když Sebastiana nepočítám-se se mnou přátelsky baví všehovšudy dva lidi.Ohledně úkolů a písemek a škly celkově se dokážu bavit s Ninou,obdivovatelkou a kamarádkou Kláry a mojí nejlepší a tedy i jedinné kamarádky-Andrey Šustrové.Ona je češka,a byla první,co se o mě začala na škole zajímat.Bylo jí jedno,že se tím odřízla od ostatních a tím si plně a navždy získala mojí náklonost.Andrea je čistá,krásná rusovláska s oči čertsvě posekané trávy a slunečními pihami.Zrovna včera mi odjela do zahraničí,vrátíc se až za týden.Do té doby budu muset přežít Klářino otravování naprosto sama.Ale moment...Mám přeci Sebastiana!

Dívka noci (5.)

29. března 2012 v 7:30 | Iva |  Povídky-Kapitulovky
Sebastiane.Hraběte už zřejmě více nestrpím.Pokud se mnou odejdete,budeme vázáni jeden na druhého,a už nebude cesty zpět.Byl by jste s to jít se mnou i za cenu,že se nemusíte vrátit zpět domů?Šel by jste se mnou i za cenu,že už se nevrátíte nikdy?

Moje milovaná země

21. března 2012 v 21:28 | Iva |  Téma Týdne
Vítejte v zemi snů...Dremia-země,kde je možné skoro všechno.Má země,kde draci mohou volně létat,fénixové a hydry žijí v míru a mezi elfem,člověkem či zvířetem se nedělá rozdíl...

Hra na pravdu

18. března 2012 v 22:31 Téma Týdne
"Tome,seš na řadě kámo!Pravda?Nebo úkol?"
Vím,že kdybch řek úkol,donutí mě běhat po trávníku kdovíjaký stařenky nahej,a to nechci.Takže pravda?Co když se zeptají na Kristinu?Tome!Vzmuž se!Jak by si mohli na Kikinu vzpomenout.Ani o ní nevědí.
"Chci pravdu.",řekl jsem po té mé promýšlecí pauze.
David a vůbec celá naše parta jsme jenom kluci.Žádná holka přece nesmí zničit naše kamarádství,jak s oblibou říkával Dave.Poslední dobou se ale mezi náma díky mojí-utajované-Kristině prohlubují propasti.Kámoši na život a na smrt,tak jak to bývá v těch přeslazených amerických filmech,kde Vás postřelí ale doktoři váš život zachrání jen mávnutím proutku.Občas to tak-
"Táák!Ty jseš poslední dobou jak péro z gauče,takovej vylezlej a nepohodlnej.Co s Tebou je?Tudíž moje otázka zní...-"
-ové zvláštní být mezi nima když nic-
"Je v tom-"
-netuší o tom,co je v mém skrytém životě.
"-nějaká holka?"
David se mě přeci jen zeptal na nějakou holku.Hlavně nedat nic znát.Když budu lhát,nebudou mi věřit,a když budu mluvit pravdu,nebudou tomu chtít věřit.Mezi tak dobrý kámoše se nemůže jen tak vetřít holka.Vy nic nechápete!Davide,Petře,žábo! Neznáte Kristinu,a když vám o ní řeknu,ani jí nebudete chtít znát!
"No tak Tome...Jo nebo ne?Nezdržuj vole.",ozval se žába.Ten pravej...
"Jo." hlesl jsem nakonec.
Slyšeli mě? Jo! Je v tom holka! Miluju ty její hnědý dlouhý vlasy a zelený oči!Miluju ji pochopíte mně?!!
Kluci mlčeli ještě hodně dlouho.Alespoň chápou,proč tyhle hry na pravdu nenávidím.Stačí jedna otázka a důvěra je v tahu.Stačí jedno slovo,a všechno je pryč.Nikdo už to nevezme zpátky,nikdo už nebude chtít vytahovat dobrý vzpomínky.Všichni viděj jen tu "zradu".
Vstal jsem a pomalu začal od svých "ztracených" přátel odcházet....Miluju Tě Kristino,a stála jsi mě i přátele...Občas je pro vysoký cíl i vysoká cena.

Dívka noci (4.)

16. března 2012 v 22:40 | Iva |  Povídky-Kapitulovky
Minulost?