K zamyšlení

Moje milovaná země

21. března 2012 v 21:28 | Iva |  Téma Týdne
Vítejte v zemi snů...Dremia-země,kde je možné skoro všechno.Má země,kde draci mohou volně létat,fénixové a hydry žijí v míru a mezi elfem,člověkem či zvířetem se nedělá rozdíl...


Ohnivé pláně....Jezera hyder...Písčité hory....Ať už se podívám na Sayerské lesy obývané skřety a mými věrnými,nebo na stranu Stínu,kde vládne můj bratr,všude vidím šťastné.Ať už to jsou uprchlíci ze světa lidí,nebo věční bardi z Dreamie,všude je mír.Od války pavučářů uplynulo nemálo času a všechny jejich sítě jsou dnes již spíše jen mýtem na strašení malých golanů,bytostí,které tyto pavučiny smrtelně zraňují.Golani,skřítci,elfové,Stinní páni,Kamenné obličeje i víly jsou všichni mí přátelé.Nejsem sice plnou vládkyní našeho světa,ale má Země,Dreamie,je místem harmonie a snů.Já?První původem lidská žena na trůně,vládkyně druhá z Kearlhimeu jsem na svou zemi patřičně hrdá.Má minulost?Velmi dávný příběh,a s mým postavením nevěryhodný,ale přezto větvený jako koruna vzácné vrby.Narodila jsem se v horách Norska,v lesní vesničce.Spolu s dalšími lidmi a dětmi jsem tam vyrůstala až do svých 14 let.Na své rodiče si nevzpomínám,ale na svého nepokrevního bratra ano.Ten nakonec,abychom zachránili našeho přítele-víla Terria z Ohnivých plání- utekl do Dreamie spolu se mnou.Několik let jsem se-i přez nesouhlas pověrčivých elfů-učila životu v Dreamii a Stinné zemi.Učila jsem se boji všemožnými zbraněmi,nejlepší elfovští i lidští lučišníci mě učili s luky a šipostříly,skřeti i karmínovci boji s ručními zbraněmi,sekyrami.Karmínovci mě také provázeli na cestě do hor,kde jsem našla malou Feerii,svou první dračici.Feerie je ohnivý drak,jméno jsem jí dala já.v horách se udál můj první velký souboj s pavučáři,nepřátelskými stvůrami,které jsou podobní lidským pavoukům,jen o HODNĚ větší.Když jsme se z vyhrané bitvy se všemi žijícími vraceli,oslavovali nás jásotem a mě oslavovali i za hrdinné zachránění polomrtvé dračice.Nebýt Feerie,asi bych své přízvisko Dračí Lina(označení pro lidské děvče) nedostala.S Feerií jsem strávila hodně let,naše srdce byly propojené poutem nejhlubšího možného přátelství mezi člověkem a drakem.
Léta plynula,dokud ze mně nebyla statná bojovnice.Byla jsem vychovaná nejuctívanější rodinou ve vesnici a později adoptována-spolu s bratrem- samotnou královskou rodinou.Královna mne naučila tajům bylinek a chování.S bratrem jsme se od krále naučili meči a diplomacii,kromě toho i řádné jízdě na koni,tygru i drakovi-ale to už pro mně nebyl problém.
Když nadešel čas odchodu krále,stálo v jeho svitku osudu,že království rozdělí se v půl.Přiděleno lidem budou smět nejvyšší úřady zasluhovat jeho nepokrevní syn...a dcera.Kdo ví,proč zrovna já a můj bratr jsme měli dostat takovou moc.Můj věk byl okolo 16 let,když jsem se tuto zprávu dozvěděla.Královna vdova se o nás postarala do nástupcovského věku,17 let a pak odešla.Jedinní,kdo jí na její cestě do jezera mrtvých králů provázel,byl hrob zesnulého krále a pár odnašečů.Odnašeče jsem od té doby neviděla.Až přijde čas,ti malí,tajní a zahalení mužíčci poskládaní z částí těla nenarozených si pro mně zajisté také přijdou a odvedou na místo,kde nyní odpočívají rodiče.
Zde už pomalu má minulost končí,ale pořád jsou tu ta nevyřčená místa.
Válka pavučářů se odehrála asi pět let zpět,z větší části v horách.Největší z bitev ale zajisté visí ve vzduchu,cítím ji.Co by se dalo o Dračí Lině ješte povědět?Kouzelné schopnosti?-Hloupost!Všechno jsou to roky pilné dřiny a logických rozhodnutí.Pohádka?-Možná,že si myslíte,že žiji v jakémsi světě plném princů na bílých koních a vše končí dobře.Takhle to není nidky!Draci jsou skuteční,a to,co lidská rasa v příbězích popisuje jsou-až na pár vyjímek-zfantazírované sebranky za účelem úukázání zla a dobra.Jsou draci zlí,to zajisté,ale neoponujme tomu,že jsou i dobří.Má Feerie za dobro padla.Její ztrátu jsem dost obrečela,než jsem zjistila,že v jeskyni,jež jí bývala jakýmsi pokojem,nakladla vejce.Gadzooks sílil den ode dne a byl ještě bojácnější než jeho matka.
Z počátku jsem nedoufala,že tak zhýčkaný drak přežije,ale když se i mně narodili dva potomci,byla jsem s to uvěřit,že s mou oporou dokáže přežít.
Gadzooks už je teď dospělým drakem,a jeho partnerka se stala mou věrnou přítelkyní.Mé děti-Rainbow a Rairy-jsou teď věkem rovni 15 letému lidskému mláděti,ale díky krvi Elfa Nerimna ze Stinné Země jsou odsouzeni stárnout 2x pomaleji.

Z vesnice se mým dávným nástupem na trůn stalo shromaždiště všech nezávislých ras,a můj bratr odešel do svého království.Udržujeme se neustále v kontaktu,jak jen je to v Dreamii možné.Země,jejíž těžká břemena na sobě nesu,odlehčuji co to jde.Zvelebuji každý kout,vesnice jsou rasově neodlišené,lesy skřítků v naprosté zeleni a nově příchozí lidé dostávají pomoc přímo u mne v podhradí.Jako královna,Dračí Lina,Dítě Lesů a zastánkyně bytostí Dreamie mám určité pravomoci ohledně vlády a rozhodování nad lidmi,ale jako krutá a nelítostná bojovnice,Rytíř-šlechtična se dokáži všem vzepřelcům postavit osobně.

Má krásná Země.
"Paní"-přerušil mne někdo z nenadání-"syn přivedl nového člověka.Nalezenec z pustin,umíral hlady.",oznámil jeden z mých věrných sluhů.
No,já musím už jít,však možná setkáme se zde,v mé drahé Dreamii.
Že nevíš,jak ke mně se dostat?Zavři oči,a snová země k Tobě přijde sama...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama