K zamyšlení

Hudba ve sluchátkách

5. dubna 2012 v 12:00 | Iva |  Popisy a jiné nezávažnosti
Sedím v pokoji a posluchám hudbu.V uších mi zní melodie Ztrácíš od Marka Ztraceného.Pobrukuju si melodii...
Začínám si spolu s tony písně uvědomovat,jak moc mi byl blízký.Vždyť tahle písnička byla přeci naše!Spolu jsme si jí pobrukovali,spolu jsme byli všechno!Ale i přezto všechno krásný se to muselo pokazit že?Láska na věky pro nás dva najednou neexistovala.Co to vlastně zapříčinilo,že si každý najednou šel svou cestou bez veškerých ohledů a vysvětlení?...Někdy lidem zbyde jenom víra,co se ztrácí při pohledu na svět...Nehleděli jsme na okolní svět,měli jsme svůj vlastní!On byl-a je-pořád moje víra!Miláčku...Proč to muselo skončit takhle?Nechal jsi mně jen tak,zlomenou a ubrečenou,a teď čekáš,že ti odpustím a zapomenu?Když jsi mně shodil,ležela jsem dlouho na dně,ale byla jsem schopná vstát!Stojím před Tebou,nebudu už vytahovat starý rány!Anebo,schválně ti ukážu zacelený jizvy,abys viděl,že jsem schopná si zlomený srdce aspoň trochu vyléčit.
Vždyť jednou přijde ten,kdo mi srdcebol spraví úplně,a bude mně mít rád.Stejně nebo snad i víc než ty.Ne tou opičí láskou co mi přez falešný pocti štěstí dávala jen prázdnotu.Nebudu nečinně přihlížet svému pádu,zachytím se i těsně nad propastí,ale už ti nikdy nenaletím!
Ztrácíš se z mojí paměti a lidi od nepaměti...se znovu scházej...My už se nesejdeme co?Takže to skončíme takhle,i když to třeba mohlo jít dál?
Jsem schopná ti odpustit,to ty přece víš.
A ty mi odpustíš.
Zase se navrátíš,
a budem šťastní.
Tam nad propastí...
Doufám,že stihnem těch pár vět,že najdem cestu zpět...Tu cestu už nenajdeme,že?Už ani nedoufám...Jak mohla být tahle písnička naše?Vůbec se s ní neshoduju,nedoufám,nemáme si co říct a cestu ztracenou těžko hledat...Pamatuješ?Tenkrát,jak jsem ti ležela v náručí,když jsem byla promáčená deštěm,ty jsi mi začal zpívat a pak mně odnesl domů?Býval jsi...jiný...
Tvý oči mi scházej....
Já přece vím,že jsem ten co chybuje a marně doufá.Já přece vím,že jsem ten co chybuje a ke dnu stoupá...
Sedím v pokoji a poslouchám hudbu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama